|
|
Statistická analýza vlivu tělesné výšky hráčů ATP na úspěšnost jejich hry
Nechanický, Michal ; Kočíb, Tomáš (vedoucí práce) ; Carboch, Jan (oponent)
Název: Statistická analýza vlivu tělesné výšky hráčů ATP na úspěšnost jejich hry Cíl: Cílem mé bakalářské práce je zjistit, zdali tělesná výška hráče ovlivňuje jeho umístění v žebříčku ATP a zdali ovlivňuje účinnost jeho podání. Zároveň budu zkoumat případný vliv povrchů na hráčské statistiky podání a umístění v žebříčku ATP. Metody: Uvedené sledování bylo zjišťováno na vzorku TOP 200 hráčů žebříčku ATP. Matematicko-statistická analýza dat byla provedena sběrem údajů uváděných na oficiálních internetových stránkách ATP. Výsledky mého šetření byly porovnány s obdobnými charakteristikami vybrané odborné literatury. Výsledky: Matematicko-statistickou analýzou byla prokázána volná souvztažnost mezi tělesnou výškou hráče a jeho umístěním v žebříčku ATP. Dále byla prokázána silnější souvztažnost mezi statistikami podání a umístěním v žebříčku i mezi statistikami podání a výškou hráče. Tato souvztažnost se mění s druhem povrchu, kdy největší těsnost vůči umístění hráče v žebříčku ATP či jeho tělesné výšky vykazují statistiky podání hráče podávajícího na tvrdém povrchu. Klíčová slova: Tenis, tělesná výška, podání, povrchy, ATP
|
|
| |
|
|
Růst nohy u dětí ve věku 6-15 let.\\Doplňující sonda k 6. celostátnímu výzkumu dětí a mládeže České republiky 2001.
PAVLEČKOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na problematiku růstu a vývoje dětí České republiky ve věku 6 - 15 let. Data o růstu a vývoji dětí jsou zjišťována v rámci celostátních antropologických výzkumů dětí a mládeže. Zde se jedná o doplňující sondu k 6. celostátnímu antropologickému výzkumu 2001, která zjišťuje 4 tělesné rozměry u dětí: tělesnou výšku, tělesnou hmotnost, délku nohy a šířku nohy. Veškeré získané údaje a data byly zanášeny do dotazníků, speciálně připravených pro 6. CAV. Poté byla naměřená data uložena, roztříděna, provedla se kontrola a statistické zpracování. Ze základních tělesných rozměrů byly ještě vypočítány indexy: BMI, index délky nohy k tělesné výšce, index šířky nohy k tělesné výšce a délkošířkový index chodidla. Výsledky statistického zpracování naměřených dat pak byly zaneseny do tabulek a grafů, a srovnány s literárními údaji.
|
|
|
Rozdíly v růstových parametrech u dětí SGA / IUGR a pacientů s deficitem růstového hormonu na léčbě rekombinantním růstovým hormonem
Kročilová, Kateřina ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Lisá, Lidka (oponent)
V České republice se rodí až 5 % SGA / IUGR dětí, což je asi 5 000 dětí ročně, a jejich incidence stále narůstá. U 10 - 15 % neproběhne postnatální kompenzační akcelerace růstu a růstová retardace se pak dále prohlubuje. Od roku 2003 lze tyto děti léčit rekombinantním růstovým hormonem v suprafyziologických dávkách. Diplomová práce přináší údaje o SGA / IUGR dětech a jejich růstových parametrech v průběhu prvních 2 let od začátku léčby, kdy sledování probíhalo v tříměsíčních intervalech. Výsledky jsou porovnávány se skupinou pacientů léčených růstovým hormonem pro deficit růstového hormonu. Byla zpracována růstová data souboru 57 SGA / IUGR dětí, která byla porovnána s daty 34 dětí s deficitem růstového hormonu léčených v letech 2003 - 2015 růstovým hormonem. Léčba obou skupin pacientů probíhala podle shodného terapeutického protokolu, s dávkováním GH dle příslušné diagnózy. Sledovány byly tyto parametry: tělesná výška a hmotnost, růstová rychlost, BMI a hmotnostně - výškový poměr pacientů. SGA / IUGR a GHD pacienti vykazovali odlišný růstový profil v počáteční fázi léčby, kdy GHD pacienti měli vyšší akcelerační pík po 3 měsících od začátku léčby a strmější nárůst růstové rychlosti. Rozdíly v SDS růstové rychlosti nebyly mezi diagnózami signifikantně rozdílné. V počáteční fázi léčby byly nalezeny...
|
|
|
Vybrané parametry lokomoce a chodidla vzhledem k tělesné výšce jedince.
Strnadová, Hana ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Goldmann, Tomáš (oponent)
Název: Vybrané parametry lokomoce a chodidla vzhledem k tělesné výšce jedince Cíle: Cílem této práce je zjistit závislost mezi vybranými charakteristikami lokomoce a chodidla vzhledem k tělesné výšce osoby. Tyto vybrané parametry porovnat mezi skupinou mužů a žen. Dále zhodnotit validitu vybraných vzorců k určení tělesné výšky. Metody: V práci je sledován vzájemný vztah mezi charakteristikami chůze, chodidla a tělesné výšky jedince. Práce má tedy povahu deskriptivně- asociačního výzkumu, v praktické části práce je zvolena metoda komparace. Pro objektivizaci výzkumu byl použit Plantograf a 3D kinematická analýza chůze, která byla provedena systémem Qualysis. Výsledky: Bylo zjištěno, že vybrané vzorce k určení tělesné výšky jsou v platnosti. Nejlépe vychází vzorce, které počítají s délkou bosé nohy, délkou kroku a dvojkroku. Oproti tomu horší výsledky vykazují vzorce, které počítají s rozměry stop obuvi. Vyšší závislost na tělesné výšce vykazuje délka chodidla a délka kroku/dvojkroku. Minimální závislost vykazuje šířka chodidla. Ta ale naopak vykazuje závislost na pohlaví. Klíčová slova: tělesná výška, bipedální lokomoce, plantografie, kinematická analýza
|
|
|
Vzájemné vztahy mezi výškovými, skokanskými a rychlostně-obratnostními parametry u starších žákyň volejbalu
Valtová, Alžběta ; Vorálek, Rostislav (vedoucí práce) ; Buchtel, Jaroslav (oponent)
Název: Vzájemné vztahy mezi výškovými, skokanskými a rychlostně-obratnostními parametry u starších žákyň volejbalu Cíle: Cílem práce je zjistit a vyhodnotit vzájemné vztahy mezi výškovými, skokanskými a rychlostně-obratnostními parametry u starších žákyň volejbalu v letech 2008 až 2012. Metody: Pro zpracování a vyhodnocení vyhledaných údajů z výsledků standardizovaných testů pro volejbal v jednotlivých letech i celkově byla použita metoda komparace (porovnávání) dat, dále byly použity základní matematicko-statistické metody (aritmetický průměr, směrodatná odchylka, maximum, minimum, variační rozpětí, T-body, McCallovo kritérium). Vyhodnocení bylo provedeno formou grafů a slovního hodnocení. Výsledky: U výběru 20 nejvyšších hráček v jednotlivých letech 2008 - 2012 se nepotvrdilo, že by většina nedosahovala nadprůměrných hodnot absolutního výskoku po smečařském rozběhu, ale potvrdilo se, že většina nedosahovala nadprůměrných hodnot při měření rychlostně-obratnostního testu, tzv. K-testu, vůči celé skupině měřených hráček v daném roce. Dále se dle zpracovaných dat potvrdilo, že většina z výběru 20 v K-testu nejlepších hráček v jednotlivých letech 2008 - 2012 bude dosahovat nadprůměrných hodnot absolutního výskoku po smečařském rozběhu vůči celé skupině měřených hráček v daném roce a zároveň se většina...
|
|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
|
Vliv tělesné výšky na pohybové kompetence dětí mladšího školního věku
Sláčíková, Barbora ; Vojtíková, Lenka (vedoucí práce) ; Kainová, Lucie (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení vlivu tělesné výšky, BMI, pohlaví a pohybové aktivity ve volném čase na pohybové kompetence dětí mladšího školního věku. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na mladší školní věk a jeho zvláštnosti v tělesném, psychickém, pohybovém a motorickém vývoji. Dále se práce zabývá pohybovou aktivitou a jejím vlivem na dětský organismus. Důležitou kapitolou teoretické části je kapitola zaměřená na růst a vývoj. Na tyto poznatky navazují informace o antropometrických a somatických změnách v období mladšího školního věku. Diplomová práce dále obsahuje popis testových baterií a hlavně podrobnějším popisem zvolené testové baterie MOBAK 3. V praktické části se nachází informace o výzkumných metodách, výzkumném souboru a využití vybrané statistické metody. Výsledky ukázaly, že vliv tělesné výšky na pohybové kompetence dětí není významný. Statistická významnost se prokázala u dalších dosazených proměnný, kterými byly BMI, pohlaví a pohybová aktivita ve volném čase. KLÍČOVÁ SLOVA mladší školní věk, tělesná výška, pohybové kompetence, motorické testování, Mobak
|
|
|
Porovnání respiračních funkcí u dětí mladšího školního věku
Pološčuková, Michaela ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Chrudimský, Jan (oponent)
Název: Porovnání respiračních funkcí u dětí mladšího školního věku Cíle: Hlavním cílem práce bylo odhadnout míru závislosti usilovné vitální kapacity plic (FVC) na věku, antropometrických ukazatelích a na druhu pohybové aktivity a následně vytvořit referenční hodnoty FVC pro děti od 5 do 10 let. Metody: 281 dívek a 345 chlapců se zúčastnilo průřezové studie. Data byla získána v rámci sportovně propagační akce pro děti Sporťáček 2016. K analýzám byly použity základní metody deskriptivní statisticky, byly vytvořeny regresní modely. Výsledky: Byla zjištěna statisticky významná závislost FVC na tělesné výšce a rovněž také statisticky významný vliv pohybové aktivity na FVC u chlapců věnujících se gymnastickým sportům Klíčová slova: respirace, závislost, tělesná výška, vitální kapacita plic
|
|
|
Evoluční vývoj homininů na plio-pleistocenní hranici ve vztahu k výšce těla
Garciová, Rosana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Eva (oponent)
Výška postavy je hlavním charakteristickým rysem člověka. Sama o sobě může být proměnlivá ke vztahu k prostředí. Vývoj výšky je především dán geneticky, ale z části je ovlivněn i vnějším prostředím. Evoluční pohled je velmi důležitý, zejména při identifikaci fosilních nálezů v období na přelomu plio-pleistocénu a celkově na vývoj jedince před 2,5 miliony let a charakteristiku našich předchůdců. Bakalářská práce poskytuje bližší pohled na metody, jak odhadnout co nejspolehlivěji výšku jedince u fosilních Homo a celkové porovnání zástupců mezi sebou. Také se zaměřuje nejen na období, ale i zeměpisné oblasti výskytu rodu Homo, a zda jsou zde souvislosti s nárůstem či poklesem výšky jedinců. Hlavním zjištěním práce je odlišnost v rámci druhů Homo. Homo habilis dosahoval výšky v rozmezí 120-155 cm, oproti tomu Homo ergaster měřil až kolem 170 cm. Australopitéci naopak byli nižšího vzrůstu. Gracilní australopitéci byli vysocí v průměru kolem 114 cm a robustní australopitéci je převýšili o 10 cm. Nepatrné rozdíly v tělesné výšce můžeme vidět i v rámci pohlavního dimorfismu. Klima v plio-pleistocénu nemělo žádný vliv na změnu výšky. Spíše zde hrálo roli geografické území výskytu našich předchůdců. Klíčová slova: Plio-pleistocén, výška postavy, Homo, evoluce, metody měření, robustní australopitéci, gracilní...
|
host ::
RSS.